Jméno vsi (Šestlice) se poprvé uvádí k roku 1227, roku 1228 náležely jako součást k statkům svatojiřského kláštera. Roku 1324 jmenuje se zde Vojslava, manželka Slávka ze Šestlic, ale příštího roku již jsou zde jmenováni jako držitelé Jašeek, Ctibor a Vojslava, vdova po Slávkovi. Roku 1331 vyměnil Vilem Vznata z Lap se svým bratrem Vícemilem z Kvilic a se syny jeho Čestlice za jejich dědictví ve Kvilici. Rudolf z Říčan daroval v Čestlicích roku 1336 tři dvory k faře Průhonic. Pánům z Říčan patřily pak Čestlice až do roku 1372. Roku 1380 měl vesnici Jan, děkan svatého Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk.
Ten prodal roku 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františkovi Kamaréřovi, od jehož nástupce Albrechta Kamaréře tento díl koupil Mikuláš(Mikeš). Ještě roku 1408 se uvádí Mikuláš z Čestlic se synem rovněž Mikulášem. Čestlice se pak dostaly do držení Mikulášova zetě Litmíra ze Lhoty. Celý statek s polovinou Čestlic měla v roce 1423-1437 Alžběta z Chlebova a v roce 1430 je zde jmenován v Čestlicích i Mikuláš z Chlebova jinak z Čestlic. Alžběta se po ovdovění provdala za Lidéře z Radkovic. Po jeho smrti se provdala za Záviše z Valdštejna, jemuž připsala všechen svůj majetek.
Záviš prodal roku 1457 polovinu tvrze a dvora v Čestlicích (zde je poprvé doložena tvrz) s polovinou pusté vsi, kterou roku 1427 vypálili vojáci, manželům Martinovi Bořkovi z Lukavce a Anně z Žernosek. Anna držela svou polovinu ještě roku 1465. Druhou polovinu čestlické tvrze a vsi vlastnil Vilém z Chlebova, snad vnuk Mikuláše z Chlebova, který svůj díl prodal před rokem 1465 Janovi a Heřmanovi z Říčan. Roku 1496 patřily Heřmanovi ze Sulic. Kdy tvrz zpustla není známo, ale kolem roku 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr.
Roku 1541 byly Čestlice přiděleny k Průhonicům, kam patřily až do roku 1927, kdy pozemky patřící ke dvoru byly rozparcelovány (pozemková reforma). Zbytek o výměře 61 ha byl prodán majitelem Sylva-Tarucou Josefu Livorovi z Vykáně u Českého Brodu.
zdroje informací: kroniky Čestlic; Hrady,zámky a tvrze v Čechách,na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, vydala Svoboda Praha 1988; Brožurka vydaná Čestlicemi k výročí 100. let místní školy; fotografie poskytnuté panem Miroslavem Jjanovským
V Čestlicích je farní kostel, zasvěcený svatému Prokopu. Z větší části byl postaven roku 1863-4. Původně zde stál malý kostelík o kterém je zmínka již ze 14. století. Pověst vypráví, že zde svatý Prokop chodívaje od Sázavy do Prahy sloužil svatou mši.
Na severní straně nad sakristií měl dřevěnou zvonici, roku 1863 byl zbořen a ponechán z něho pouze presbytář. K němu byl roku 1864 na příč od severní strany přistavěn nový kostel. 29. června 1864 byl na střechu vsazen kříž, vysvěcený kníž. arcib. vikářem M. Suchanem a do jeho makovice byla vložena pamětní listina. Nově postavený kostel byl 23.října 1864 slavnostně posvěcen od arcibiskupa pražského, kardinála Bedřicha Schwarcenberga.
Popis vnitřku
Loď má rovný strop, presbytář je zakončený třemi boky a opatřen klenbou bez žeber. Bývalý presbytář byl přestavěn na kapli Panny Marie. Kaple má křížovou žebrovanou klenbu. Hlavní oltář je barokního původu, v nynější podobu upravený roku 1869. Je na něm zobrazen sv. Prokop namalovaný Josefem Keszlerem. V hořejším nástavku je kopie Chrudimského obrazu sv. Salvátora. V lodi je na straně epištolní postraní oltář. Naproti je kazatelna s barokními soškami (nahoře z mrtvých vstavší Spasitel a dva evangelisté a na řečništi další dva evangelisté). Do zdi lodi jsou zasazeny 4 náhrobní kameny z let 1610-13 člénů rodu Mosaurů z Valdova - bývali pány v Dobřejovicích.
Starý hřbitov
Starý hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1876, nový byl založen na severní straně vsi.
Přesné datum založení školy není známo, zmínka o vyučování je však ve farních památkách z roku 1711. Do roku 1835 se vyučovalo ve skromné vchaloupce čp. 37. Roku 1835 byla na stejném místě postavena nová škola.
Její zřízení stálo tehdy 30 000 zl. Roku 1870 vyhořela a na jejím místě po stržení staré budovy byla roku 1900 postaven budova nová dodnes sloužící. Její stavba stála tehdy 51 361 Kč a 20h. Ve školním roce 1926-1927 měla škola 4.třídy obecné školy, celkem ji navštěvovalo 200 dětí. Ve školním roce 1928-29 do školy docházelo 204 žáků, z toho 35 z Čestlic. 20.9.1928 zde také byla zřízena Lidová škola hospodářská s výukou ve čtvrtek a něděli od 9 do 13h.
Řídící učitelé:
do roku 1879 Jan Losenský
Na návsi stojí pískovcová socha sv. Václava, kterou hrabě Josef Vojtěch de Fours roku 1785 zakoupil ze zrušeného kláštera celestinek v Praze.
Na rozcestí k Dobřejovicům a Říčanům je pomník hrdinům z první světové války, který zpracoval Bohumil Pánek z Říčan, pod pomníkem jsou taktéž uloženy dvě kostry z 9. století nalezené na poli. Pravděpodobně pocházejí z dřívějšího slovanského sídliště, které se nalézalo na kopečku poblíž dnešních Čestlic.
Historické údaje:
25.4.2024 11:04
Aktuální teplota:
11.4 °C
Vlhkost:
47.3 %
Rosný bod:
0.5 °C
Souhlas ke gratulacím k narozeninám osobám nad 70 let
Tipy pro vás
